Studenti vyřvávají v chodbě před kabinetem, přichází Jana, všichni ztichnou. Jana: No, abych to nezdržovala. Ta písemka dopadla strašně. Koho přečtu, ten tu ani nemusí zůstávat. (čte jména) A vy ostatní ...máte písemku sice jen o epsilon lepší, ale aspoň znáte základní pojmy ...tak pojďte. Do kabinetu jdou čtyři studenti a Mauro. Jana: Takže se tady někde usaďte ...pan Mojžíšek sem, Kozlovský sem, Vytřas třeba sem a vy (Plíšek) sem. Mauro zůstává stát uprostřed a Janě zbývá v ruce čistý papír. Jana: Moment, co to tady mám? ...sem úplně přehlídla ...to je vaše (na Maura)? Mauro: ??? Jana: Vždyť vy tu nemáte vůbec, ale vůbec nic ...teda, jak jsem vás mohla pustit dovnitř, to nepochopím ...Ale když už jste tady, tak se vás na to aspoň zeptám ...Takovou primitivní limitu ...vod voka je to vidět ...jste to nebrali na cvičeních? Mauro: ??? Jana: Vy mi snad vůbec nerozumíte člověče! Víte co? Přiďte za čtrnáct dní ... nejdřív ...Nashledanou! Mauro odchází. Jana: (pro sebe) Základní příklad! Ty studenti jsou rok vod roku horší. Jana: (k Mojžíškovi) Vy už jste tady ... Mojžíšek: ...potřetí ... Jana: ..potřetí. Hmmm ...co s váma? (otevře složku se jménem Mojžíšek) Víte co? Pojmeme to jako opravnou zkoušku. Minule jste nespočítal tuhle limitu a poprvé jste nedokázal tadyten vztah. Takže to uděláte teď a pak vyslovíte všechny věty o posloupnostech co znáte, ano?. Jana přechází k Kozlovskému. Jana: Koukám, že vy už jste tu taky potřetí ...Co myslíte ... vyjde to? Kozlovský: ...já ...tedy ...doufám ... Jana: Jak doufáte? Snad musí, ne? (otevírá složku Kozlovský) Tak co tu máme na vás. Hmm ...na cvičeních aktivní ...To nechápu. Váš cvičící vás vychvaluje a vy to takhle vořete. Mimochodem, měl jste nejhorší písemku, jakou jsem kdy uznala za posledních dvacet let! Podívejte se na ten druhej příklad a řekněte mi, proč si myslíte, že platí tahle rovnost. Přichází Pytlíček (P) P: Nazdar Jani! Jdu do krámu pro svůj oblíbený sýr Kempink ... mám ti něco koupit? Jana: Jé, to seš strašně hodnej! Kup mi, prosím tě, deset deka vlašáku a nějakej rohlík, jo? Dík. P: Pivo nechceš? Jana: Ještě tu máme, dobrý. P: Jo, Jani, víš, jak se množej matematický mozkový buňky? Jana: Ne ...jak? P: No buď násobením, nebo dělením! Jana: HEHEHEHE. Pytlíček odklusá a Jana přechází k Vytřasovi otevíraje jeho složku. Jana: Tak vám ta písemka docela vyšla ...i když ...no, necháme to bejt. Znáte Heineovu větu? Vytřas: Heineovu? Jo, znám. Jana: Tak fajn. Dokažte mi Lagrangeovu o přírůstku funkce, větu Rolleovu, Weierstrassovu, větu o limitě složené funkce, abyste neřek tak i tu Heineovu a pak se uvidí. Jana přechází k Plíškovi. Jana: No a vy ...nejdřív ta vaše písemka ...taky žádná sláva. Já vím, že ještě nemáte tu praxi, ale ty příklady jsou opravdu jednoduchý. Počítáte si doma vůbec? Plíšek: ...počítám ... Jana: Asi ne dost. Spočítáte mi tenhle příklad abych viděla, že tomu alespoň trochu rozumíte. Jasný? Plíšek: Jasný. Jana přejde sem a tam, podívá se na hodinky a jde k Mojžíškovi. Jana: Už to máte? Mojžíšek: ...no skoro ... Jana: Tak, co jste to tu vyváděl ...příklad máte a ten důkaz .. No vidíte! Skoro jste to trefil! Jenže tahle implikace neplatí bez předpokladů, na který jste samozřejmě zapoměl. Takže si to ještě jednou pořádně rozmyslete. Jo? Mojžíšek: ...ano prosím ... Jana přechází k Kozlovskému, když se ozve zaklepání. Jana: Dále! vstoupí Student-Konzultant (SK). SK: Dobrý den ...Já přišel na kozultaci ... Jana: Teď? Když zkouším? ...No ...zase ...vyhodit prvního konzultanta za posledních pět let ...posaďte se. SK: ...já radši přijdu jindy ...stejně tady není místo ... Jana: ...moment ... Jana se rozhlédne a vyrazí k Plíškovi. Jana: Tak co? Času jste měl dost ...máte to? Plíšek: Já bych řek, že ... Jana: ...ne. Podívejte se, já nevím, jak bych vám to řekla ... víte, ono by možná bylo lepší ... Plíšek: ...příště? Jana: No, to by asi bylo úplně nejlepší, ale nechoďte dřív, jak za tři neděle. Pořádně se to naučte a pak uvidíme, jo? Nashledanou. Ostatní ještě stihnete v hospodě. Plíšek: Nashledanou. Plíšek odchází. Jana se otočí na SK. Jana: Tak se posaďte ...hned se vám budu věnovat. Jana jde k Kozlovskému. Jana: Tak co vy? Už víte, proč ta rovnost platí? Kozlovský: Já bych řek, že kvůli větě o přírůstku funkce - kvůli tý s tou derivací.... Jana: Člověče nešťastná! Jak jste na to přišel? Vždyť je to limita posloupnosti! Ne, tohle vážně nemá smysl. Nechcete si zopakovat ročník? Podívejte, máme tu pár repetentů co loni byli taky takový dřeva a teď když náhodou prolezou přes písemku tak maj na dvojky a kdyby trošku mákli, tak možná teoreticky i na jedničky. Nechcete to taky zkusit? Já bych strašně ráda, ale teď vás prostě dál pustit nemůžu. Takže nashle za rok! Kozlovský: ...Nashledanou ... Kozlovský odchází zemřít do houštin. Jana jde k SK. Jana: A co vy že jste to potřeboval? Víte co? Já teď nemám moc času, takže si tady vemte tuhle knihu a naštudujte si to, ano? SK odchází s knihou. Přichází Pytlíček s vlašákem a rohlíkama. P: Tak jsem tady! Kolik ti jich ještě zbejvá? Jana: Už jen dva, ale jak tak na ně koukám, tak to dlouho nevydržej. Otevírají pivo, Jana si dává rohlík a společně se přesunují nad Mojžíška. Jana: Takže co vymyslel pan Mojžíšek ...to spočítal, tamto dokázal ...to neni tak špatný, jak se na první pohled zdálo ...ale tohle?... Vidíš to Jirko? Oni se normálně nejsou schopný naučit ani takový primitivnosti. Vidíš to? P: Vždyť von to má úplně pomotaný. Vidíš to na tom druhým řádku? Jana: To je taky hezký, ale tam dole ...vidíš? Vždyť mu to musí bejt jasný, že už si sám sobě odporuje. P: Jak si ho prosím tě mohla pustit přes písemku? Tohleto by napsal snad jen ... snad jenom ...blázen! Já se na to nemůžu dívat. Měj se. P odchází. Mojžíšek vyděšen rozpravou si uvolňuje škrtící límeček. Jana: Vypadáte nějakej bledej ...nechcete napít? Mojžíšek: ...ne ...díky ...já jsem abstinent ... Jana: Cože? Vy nepijete pivo? No nic ...počítejte ...počítejte ... (přes dveře) Hej Jirko! Má pan Mojžíšek hotovou Algebru? P: Mojžíšek? Ještě ne. Jana: Hmm ...tak já to nechám na Pytlíčkovi. Dejte mi index, je to s vodřenejma ušima, ale když jste tu potřetí ...no, řekněme, že to máte spíš za účast. Jana dává Mojžíškovi za 3 a štastnýho jak blechu ho propouští domů. Rozhlíží po kabinetu a odhaluje posledního Mohykána Vytřase. Jana: Koukám, že vás jsem zanedbávala. To už máte určitě hotový. Jak to šlo? Vytřas sebevědomě odhaluje výsledky své práce (nejlépe traktorový papír). Jana: No ...docela to ujde ...až na drobné chyby ..třeba tady, tady ... tady ....no budiž. Vzhledem k tomu, že už je poměrně pozdě tak přijďte zítra ráno v osm a dorazíme to ano? Nashledanou...